Navigace

Infrastruktura Braunova Betléma

Braunův Betlém je památka evropského významu. Na turisty ale čeká bláto a louže. Upravíme cesty v okolí soch, opravíme parkoviště, postavíme infokiosek a toalety.  

Jedinečné reliéfy M. B. Brauna jsou národní kulturní památkou. UNESCO je zařadilo mezi památky, kterým hrozí bezprostřední zánik. Aby se turisté nebořili v bahně, chceme opravit cesty a vytvořit pohodlné chodníky. Zkrátka, zpřístupnit památku všem, a přitom vymezit prostor kam turisté mohou a kam už  ne. Součástí bude i informační kiosek na opraveném parkovišti, který nabídne přístřeší. Vznikne nový turistický cíl, atraktivní vycházkový okruh z Kuksu do Braunova Betléma a zázemí pro tematické akce.
 
Obnovu Braunova Betléma spojíme se záměrem našich polských partnerů z Barda. Ti upraví cestu po Růžencovém vrchu, opraví tři kapličky a doplní nezbytný mobiliář. 

 


 

stav projektu příprava architektonické studie
výdaje 12 mil. Kč
realizace 2016 - 2018
zdroj financování

OPPS ČR-Polsko 
Královéhradecký kraj

 

 

 

 

 


Po revitalizaci barokního areálu v Kuksu nás čeká další důležitý krok – obnova nedalekého Braunova Betléma, který je na indikativním seznamu UNESCO. Odborná komise už vybrala architektonické studio, které vypracuje studii obnovy.

Obnova Braunova Betléma přijde na desítky milionů korun. Proto vedení projektu a získáním potřebných dotací zástupci měst, obcí a památkářů pověřili Revitalizaci KUKS, která stojí za úspěšnou obnovou barokního areálu v Kuksu. 

Výsledkem ročního snažení je narovnání majetkoprávních vztahů na území památky, nalezení shody na způsobu její obnovy a zajištění finanční pomoci Královéhradeckého kraje na přípravu projektové dokumentace. Komise odborníků vybrala i architektonické studio – bude jím ateliér Zahrada Olomouc, který má za sebou několik velkých projektů v oblasti péče o veřejnou zeleň v památkově chráněných oblastech. 

K barokním sochám v Novém lese u Kuksu povede nový prohlídkový okruh. Stavaři opraví cesty, v bývalých pískovcových lomech přibudou odpočívadla a klidové zóny. Projektanti nyní připravují komplexní studii, práce by mohly začít už v příštím roce. Peníze chce kukská společnostzískat z přeshraničního programu, o dotaci se bude ucházet s kladským městem Bardo.

V poslední době také výrazně prokoukly pískovcové sochy, které Matyáš Bernard Braun se svou dílnou vytesal mezi lety 1718 až 1732 v Novém lese. Díky restaurátorům z pardubické univerzity od roku 2014 skalní skulptury získávají podobu, kterou měly naposledy před více než půlstoletím. Studenti vyčistili hlavní reliéf od nánosu mechů a lišejníků, stejně ošetří i další sochy. RevitalizaceKuks souběžně začala pracovat na vylepšení celého areálu. Dojem z návštěvy unikátní památky kazí náletové dřeviny a především chybí jakákoli doprovodná infrastruktura pro turisty.

Zájem o návštěvu Braunova Betléma vzrostl po předloňském znovuotevření hospitálu, který po oba roky 2015 i 2016 navštívilo více než sto tisíc výletníků za rok a tisíce z nich přicházejí po naučné stezce také do areálu Betléma.

„Když začali lidé do Kuksu po otevření hospitálu jezdit, hledali další cíle v okolí. Z Braunova Betléma byli nadšeni, zároveň jsme ale dostávali negativní ohlasy. Chybělo jim více informací při prohlídce, občerstvení, uspořádání parkoviště a další věci,“ říká ředitel Revitalizace Kuks Martin Puš. 

Vznikla proto dvacetičlenná komise památkářů, zástupců okolních obcí a odborníků na restaurování, která oslovila pět architektonických kanceláří. Nakonec vybrala studio Zahrada Olomouc, které od konce loňského roku připravuje studii. Ta počítá s vybudováním futuristického informačního centra na trojúhelníkovém půdorysu a v dalších částech s kavárnou a galeriís 3D projekcí. 

„Než návštěvník půjde k sochám, uvidí Betlém v původní podobě, jak vznikal, i jeho propojení s barokním hospitálem,“ vysvětluje olomoucký architekt Radek Pavlačka.

Střecha bude pokrytá trávou, aby novostavba zapadla do okolního terénu. Zeleň díky ostrůvkům s dřevinami přibude také na stávajícím parkovišti.

Zásadně se změní prohlídková trasa. Paralelně s cestou na hranici lesa nad starými pískovcovými lomy povede nová pěšina a připojí se k původní stezce. Vznikne tak dva kilometry dlouhý okruh, zčásti bezbariérový. 

„Na trase se nacházejí památky z ‚bramborové války‘ v roce 1778, jsou tu zbytky palebných postavení děl rakouské armády. V kraji nic podobného není. I to bychom proto chtěli návštěvníkům ukázat,“ poznamenává projektový manažer Revitalizace Kuks Filip Košťál.

Braunův Betlém figuruje na národním indikativním seznamu památek, které usilují o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Pokud by se soubor skalních skulptur na prestižní list dostal, návštěvnost u něj by nepochybně vzrostla. „Jednosměrný“ provoz prohlídkové trasy umožní uspokojit větší počet výletníků.

Studie počítá rovněž s vyhlídkovými plošinami. Z navržené „hřebenové“ stezky se otevírají působivé pohledy na Krkonošei na Hradecko. Původně zamýšlená rozhledna u parkoviště narazila na nesouhlas památkového ústavu. Projekt dále řeší vymýcení náletových dřevin, obnovu vegetace, zpevnění cest a odpočívadla. V bývalých pískovcových lomech, které jsou zarostlé, mají být odpočinkové zóny. 

„Našim cílem je tichá prezentace soch uprostřed lesa. Nechceme, aby se u nich ve velkém shromažďovali návštěvníci. Těm, kteří se chtějí zastavit a třeba posvačit, by po vyčištění lomů sloužily klidové zóny,“ doplňuje informaci Košťál.

Studie bude hotová do konce června. Pak architekti začnou připravovat projektovou dokumentaci pro územní řízenía stavební povolení. Podle předběžných odhadů obnova areálu Braunova Betléma vyjde na 30 milionů korun. Revitalizace Kuks chce peníze získat z českopolského programu. Už navázala kontakt s polskou obcí Bardo, která je významným poutním místem a plánuje opravu areálu kaplí na Růžencovém vrchu. 

„Pokud všechno půjde dobře, mohly by v příštím roce začít práce v terénu. Předpokládáme, že potrvají dva roky,“ naznačuje naději Martin Puš.


Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

Projekt je spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj.