Začíná záchrana Braunova Betléma?

Začala záchrana Braunova Betléma? 

Odborníci z restaurátorské školy v Litomyšli začali odstraňovat mech z Braunova Betléma. Hledají způsob, jak památku zachovat pro další generace. Návštěvníkům odkryjí detaily, které nebyly léta vidět.

V roce 1731 začal barokní sochař Matyáš Bernard Braun v lese nedaleko Kuksu pracovat na unikátním projektu. Výsledkem jeho dlouholetého otesávání kamene zdejší skály ožily a vzniklo monumentální dílo dodnes známé jako Braunův betlém.

Zub času však zapracoval a jindy ostře řezané rysy, záhyby plášťů či kontury zvířat pokryly mechy, či se z betlému jejich části odlomily. Pryč je i barevnost soch, ke kterým hrabě Špork ze svého zámku vozil kočárem vzácné hosty.

Wagner a Urban

Smutný je dále fakt, že za téměř tři sta let své existence se betlém dočkal jen dvou krátkých období, kdy o unikátní barokní skvost někdo pravidelně pečoval. Nejznámější je asi doba sochaře Josefa Wagnera, který si nedaleko betlému v druhé polovině devatenáctého století postavil srub a prakticky každý rok vzal kbelík a jemný kartáč a sochy očistil. Jeho pokračovatelem se o půl století později stal Josef Urban. Když zemřel, o betlém se již nikdo tak pečlivě nestaral.

Právě na „wagnerovce" chce navázat skupina odborníků a studentů z restaurátorské školy v Litomyšli, která patří pod pardubickou univerzitu. Ti pod záštitou projektu Programu výzkumu národní a kulturní identity NAKI, hledají způsob, jak betlém zachovat i pro další generace. „Z projektu by měl vzejít návrh na dlouhodobou péči. Podílí se na něm několik odborníků," uvedl garant projektu Jiří Novotný z pardubické univerzity s tím, že všechny technologické postupy a technologie, kterými od dnešního dne bude „čelit" monument Klanění pastýřů, jsou voleny s maximální obezřetností a nejedná se o žádné experimenty.

„Chceme v podstatě navázat na tu wagnerovskou činnost pravidelné péče. Jen s tím rozdílem, že ji budeme dělat na úrovni současného poznání. Ověřovací zásah provádíme na základě vyhodnocení průzkumů a zkoušek, což je nyní na konci vegetačního nejlepší," dodal Jiří Novotný, který počítá s tím, že po odkrytí mechů se ukáží nádherné detaily, které návštěvníci již několik desítek let nemohli spatřit.

zdroj: krkonossky.denik.cz, Petr Vaňous, 16.10.2014